|
|
Organoidy - fenomén kultivace komplexních orgánových struktur in vitro
Vilímková, Veronika ; Janečková, Lucie (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Pluripotentní embryonální kmenové buňky (ESCs) jsou jedinečné díky své schopnosti proliferace a diferenciace v téměř kterýkoli buněčný typ. Za přítomnosti vhodných stimulů jsou schopné zahájit morfogenezi in vitro. Kmenové buňky se dokáží diferencovat v určité typy buněk dané tkáně a uspořádat do trojrozměrných (3D) struktur. V sebeorganizujícím procesu, který mimikuje normální vývoj tkáně, tak vytváří organoidy. Vývoj orgánů je komplexní proces, který vyžaduje přesné časové i prostorové uspořádání regulačních signálů. 3D uspořádání těchto struktur umožňuje důležité mezibuněčné interakce. Organoidové kultury jsou proto oblastí studia s obrovským potenciálem. Organoidy jsou přístupné všem standardním experimentálním manipulacím. Proto jsou ideálním prostředkem pro výzkum kmenových buněk, signálních drah, organogenezi a modelování onemocnění. Mohly by otevřít nové cesty regenerativní medicíně a genové terapii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Charakterizace nádorového supresoru Hypermethylated in cancer 1 (Hic1) a jeho nových cílových genů v rámci střevního epitelu a rakoviny střeva
Baloghová, Nikol ; Janečková, Lucie (vedoucí práce) ; Doubravská, Lenka (oponent)
Kolorektální karcinom je celosvětově jedním z nejčastějších nádorových onemocnění. Nejen genetické, ale i epigenetické změny hrají významnou roli v jeho vzniku a progresi. Jedním z genů, které často podléhají epigenetickému umlčování nebo ztrátě v mnoha typech lidských nádorů, je tumor supresor Hypermethylated in Cancer 1 (HIC1). Tento gen kóduje transkripční represor, který je schopen regulovat transkripci svých cílových genů přímo, anebo nepřímo. Dodnes bylo identifikováno jen dvanáct genů, jejichž exprese je regulována HIC1. Tyto geny kódují transkripční faktory, regulátory buněčného cyklu a apoptózy, nebo proteiny účastnící se angiogeneze, buněčné migrace a invazivity. Za využití podmíněné delece Hic1 v myších embryonálních fibroblastech jsme odhalili šest nových genů, jejichž exprese by mohla být potlačována Hic1. Jedním z nich je Toll-like receptor 2 (Tlr2). V této práci se nám podařilo dokázat, že Tlr2 je jedním z cílových genů Hic1 a že inaktivace Hic1 ve střevě vede ke zvýšení produkce Tlr2. Zároveň jsme po deleci Hic1 pozorovali intenzivnější prozánětlivou odpověď ve střevě s chemicky indukovanou kolitidou a zvýšenou tvorbu nádorů u myší ApcMin . Expresním profilováním lidských embryonálních fibroblastů po snížení exprese Hic1 jsme odhalili zvýšenou expresi jiného potenciálně cílového genu,...
|
|
|
Molecular mechanisms of physiological renewal and cancer transformation of mammalian gastrointestinal tissues
Stančíková, Jitka ; Kořínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Macůrková, Marie (oponent) ; Machoň, Ondřej (oponent)
Tématem této dizertační práce je výzkum molekulárních drah a mechanismů a jejich poruch v buňkách a tkáních trávicího traktu. Hlavní roli zde zaujímá signalizační dráha Wnt. Toto obdivuhodné víceúčelové "soustrojí" je zodpovědné za obnovu epitelu z kmenových buněk v žaludku a střevu a za správnou zonaci a funkci jaterní tkáně. Signalizace Wnt řídí také embryonální vývoj a homeostázi mnoha tkání mimo trávicí soustavu, a to u všech metazoálních organismů, její bezchybné fungování je tudíž nezbytné v životě každého jedince od jeho vzniku až po zánik. Hlavní část práce popisuje kanonickou signalizaci Wnt v její fyziologické podobě a dále pak její patologická narušení. Toto téma je nahlíženo z mnoha hledisek, jak je možné vidět z uvedených publikací. První publikace se zabývá hledáním nových účastníků signalizace Wnt a jejich funkce, a to prostřednictvím popisu unikátních markerů střevních kmenových buněk. Troy, člen velké skupiny tumor necrosis factor receptorů (TNFR), byl popsán pomocí dat získaných z čipových analýz a chromatinové imunoprecipitace jako nový marker střevních kmenových buněk. K uvedeným analýzám byly použity buňky kolorektálního karcinomu pěstované v buněčných kulturách. Zjistili jsme, že Troy je cílovým genem signalizace Wnt a sám tuto dráhu inhibuje. Ze zmíněných čipových analýz jsme...
|
|
|
Organoidy - fenomén kultivace komplexních orgánových struktur in vitro
Vilímková, Veronika ; Janečková, Lucie (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Pluripotentní embryonální kmenové buňky (ESCs) jsou jedinečné díky své schopnosti proliferace a diferenciace v téměř kterýkoli buněčný typ. Za přítomnosti vhodných stimulů jsou schopné zahájit morfogenezi in vitro. Kmenové buňky se dokáží diferencovat v určité typy buněk dané tkáně a uspořádat do trojrozměrných (3D) struktur. V sebeorganizujícím procesu, který mimikuje normální vývoj tkáně, tak vytváří organoidy. Vývoj orgánů je komplexní proces, který vyžaduje přesné časové i prostorové uspořádání regulačních signálů. 3D uspořádání těchto struktur umožňuje důležité mezibuněčné interakce. Organoidové kultury jsou proto oblastí studia s obrovským potenciálem. Organoidy jsou přístupné všem standardním experimentálním manipulacím. Proto jsou ideálním prostředkem pro výzkum kmenových buněk, signálních drah, organogenezi a modelování onemocnění. Mohly by otevřít nové cesty regenerativní medicíně a genové terapii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Function and regulation of ETV4 and MSX1 transcription factors in colon cancer progression
Hrčkulák, Dušan ; Kříž, Vítězslav (vedoucí práce) ; Libusová, Lenka (oponent)
Rakovina tlustého střeva je jedním z nejčastěji diagnostikovaných nádorových onemocnění moderního světa a způsobí přibližně sedm procent všech úmrtí spojených s nádorovým bujením. Vzhledem k nízké účinnosti tradiční léčby je nutné se intenzivně zabývat molekulárními mechanismy vzniku tohoto onemocnění. Kanonická signální dráha ligandů Wnt je za fyziologických podmínek zásadní pro obnovu střevního epitelu, ale její přílišná aktivace vede ke vzniku nádorů. Přestože je tato signální dráha předmětem podrobného studia, její vliv a následný přenos signálu není ještě dokonale objasněn. Jako model pro výzkum nádorového bujení způsobeného nefyziologickou signalizací ligandů Wnt používáme myší kmen nesoucí mutovanou verzi proteinu APC, který v této signalizaci působí jako nádorový supresor. Předběžná expresní analýza nádorových buněk ze střeva zmiňované myši odhalila významné zvýšení exprese u dvou transkripčních faktorů: ETV4 a MSX1. V tomto projektu se snažíme potvrdit, že jsou tyto proteiny závislé na kanonické signalizaci ligandů Wnt a důležité pro rozvoj rakoviny tlustého střeva. Zkoumáme jejich regulaci a funkci pomocí luciferázových reportérů, qRT-PCR, imunohistochemie, in situ hybridizace, knockdown a knockout experimentů. Funkční studie provádíme také na buněčných liniích odvozených od kolorektálních...
|
|
|
Rakovina střevního epitelu a myší modely tohoto onemocnění
Baloghová, Nikol ; Janečková, Lucie (vedoucí práce) ; Gemperle, Jakub (oponent)
Rakovina střevního epitelu je závažným a častým onemocněním. Pro správné pochopení mechanizmu jejího vzniku je důležité znát jak strukturu střevního epitelu, tak signální dráhy, které udržují homeostázu a regulují buněčnou proliferaci a diferenciaci. Rozvoj rakoviny střeva je vícestupňový proces, jehož počátek i progresi doprovází řada změn na molekulární úrovni. Geneticky upravené myši jsou nezbytným nástrojem nejen při výzkumu vzniku a rozvoje rakoviny, ale i při vyvíjení účinnějších možností terapeutické léčby. Cílem této práce je popsat anatomii střeva včetně funkce signálních drah, shrnout nejběžnější mutace v rozvoji kolorektálního karcinomu u člověka a definovat existující myší modely tohoto onemocnění.
|
|
|
Kmenové buňky v tkáních savců - pohled do minulosti a současný stav poznání
Hlavatá, Adéla ; Kořínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
V dospělém savčím organismu je sebeobnova tkání zajištěna aktivitou kmenových buněk. V rámci epitelu tenkého střeva jsou kmenové buňky, na rozdíl od většiny ostatních tkání, poměrně přehledně uspořádány. Mimo to je epitel tenkého střeva pro studium kmenových buněk vhodný i z hlediska své pravidelné struktury a vysoké rychlosti sebeobnovy. Jedny z prvních poznatků o kmenových buňkách střevního epitelu byly získány z experimentů zahrnujících generování embryonálních agregačních chimér a transgenních chimér myši. Zásadní význam pro studium mělo objasnění vlivu signalizace Wnt na kontrolu dynamiky linií kmenových buněk a s tím související objev jedinečného markeru kmenových buněk střevního epitelu proteinu Lgr5. Hlavním nástrojem výzkumu se následně staly geneticky modifikované myši s modifikovaným lokusem Lgr5. Názory na konkrétní identitu a organizaci dělení střevních epiteliálních kmenových buněk zůstávají dosud sporné. klíčová slova: kmenové buňky, CBC buňky, střevní epitel, chiméra, signalizace Wnt, Lgr5, "reportérové" myši
|
host ::
RSS.